Omlouvám se všem válečníkům za dlouhou neaktivitu. Pokud mi to škola dovolí a zbyde čas budu se snažit být zase aktivnější.
Ode dneška uzavírám přihlášky do klanu!!!!! Omlouvám se, ale koček je moc a já budu mít práci s tím dostat je všechny do příběhu (jestli se dokopu k napsání další části)
Asi to budu dělat tak že v příběhu se budou vyskytovat kočky těch o kom vím, že sem chodí :-) takže tam budou asi stále dokola tak čtyři postavy :-D Uvidíme
Snažila jsem se změnit vzhled blogu, ale nějak mi to nešlo, nevíte jak nastavit aby obrázek v záhlavá byl správně velký. Jde mi to jen s tím co je tam teď ale s žádným jiným to nefunguje, vždy je pidimidi :-) SOS

Pryskyřník

7. června 2013 v 21:20 | Jiskra
Jen mě tak napadlo, že bych to mohla zkusit i na svém blogu. Už jsem to viděla na spoustě stránkách a ten nápad se mi líbí. Napíšu sem začátek nějakého příběhu (samozřejmě o DK) budou v něm ale úplně jiné kočky a všechno a vy budete pokračovat v příběhu do komentářů a postupně na sebe zavazovat. Komentujte kolikrát chete :-)
uvidíme co s toho vyleze :-)


Pryskyřník měl pocit, že to už nevydrží ani minutu. Na rameni ho pálila dlouhá tržná rána a kulhal pouze na třech tlapkách. Pravá zadní mu v nepřirozeném úhlu trčela do strany. Nejspíše bude zlomená. Začal přemýšlet, jestli zůstane navždy zmrzačený. Teď ale měl akutnější problémy. Třeba jak se co nejrychleji dostat do tábora. Musí klanu oznámit tu strašnou zprávu. Zastavil se a zavětřil. Byl na hranicích se sousedním klanem. Kdyby se vydal přes jejich území bude v táboře dříve než zapadne slunce a na nebi se rozzáří stříbrná kožešina. Chvíli stál a nerozhodně pohlížel do lesa. Nakonec ale poraženecky svěsil hlavu a vkročil na cizí území......

Myslím že na to docela půjde navázat :-) Hodně štěstí
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rainpaw Rainpaw | 15. června 2013 v 12:07 | Reagovat

Šel pomalu a tam,kde se jeho tlapky dotkly země,zůstávaly krvavé šlápoty. Snažil se být co nejméně nápadný,ale stále měl pocit,že ho něco sleduje. Po chvíli uviděl  pár velkých zelených očí. Srdce se mu rozbušilo jako zvon. Lehl si na zem a zavřel oči. Byl vyčerpaný a neměl sílu bojovat. Čekal až to skončí. Byl to jen okamžik,ale mu to připadalo jako věčnost. Místo smrtící rány však přišlo něco jiného... Něco ho něžně nadzvedlo. Pomalu otevřel oči a uviděl kočku co neznal. Jeho nos ho přesvědčil,že jde opravdu o cízí kočku a to kočku z klanu větrných. "Ne že to někomu řekneš..Ohnivý kocoure!" řekla přísně kočka. Tvářila se velmi zle a Pryskyřník nechápal,proč mu pomáhá. Ale raději nic neříkal a dál se o ni opíral. Neměl ani tušení,že Ledová - tak se ta kočka jmenovala, je pod tou přísnou maskou strašně šťastná. Nevěděl,že ho sledovala celou dobu a viděla i tu osudovou bitvu s vlkem ,při které zemřel Pryskyřníkův kamarád. A ani by ho ve snu nenapadlo,že mu celou dobu držela palce,protože ho ze srdce miluje...

ps. Románeček jako u šedýho pruha :D

2 Lea Lea | 15. června 2013 v 19:35 | Reagovat

Wow.. hned se zapojím...

"Doufala jsem, že tudy půjdeš.." mňoukla tiše, že to Pryskyřník sotva zaslechl. "Aby jsi mě mohla něco udělat?" zeptal se. Sice mu nic neudělala, ale proč by měl věřit kočce z jiného klanu? "Ne, já ti nic nechtěla udělat! Ani.. tě zabít či napadnout.." Pryskyřník se hned rozhodl. Než stačila Ledová něco doříct, skočil do keře. Rány začaly hlasitě protestovat - avšak Pryskyřník na nic nedbal a utíkal. Čtvrtá tlapka to táhla dozadu. Nedokázal na ní došlápnout, ale radši běžel dál. Byl vyčerpaný - což se na něm brzy podepsalo. Naštěstí se blížil k hranicím svého klanu. Sotva překročil hranice, vyčerpaně klesl na zem. Víčka mu sama klesala, rány pálily až se to nedalo vydržet, a k tomu ho vyčerpal běh, protože běžel tak rychle, že nemohl popadnout dech. Píchavý pocit v plicích mu naznačoval, že se sotva párkrát nedechl. Nakonec se znovu postavil, a přikulhal k nejbližšímu keři. Zbývající tři nohy, které o drželi na zemi se hrozivě roztřepali. Nakonec se mu podlomili kolena a spadl na zem. "Jen si odpočinu," ujistil se. Potom zavřel oči. Připadal si, jako by ho něco táhlo do vysoké trávy na území větrného klanu....

Ehm... každý má svůj styl :D

3 Rainpaw Rainpaw | 16. června 2013 v 14:45 | Reagovat

KAPITOLA 2

Pryskyřník se probudil. "Ahoj.." uslyšel známý hlas. Zaplavilo ho štěstí,protože si uvědomil,že se ocitl v táboře. "Budeš v pořádku, i když jsi nás dost vyděsil,když jsme tě našly ležet před táborem" usmála se Máta a začala mu převazovat ránu na boku. Máta byla léčitelka tohoto klanu. Pryskyřníkovi se docela líbila. Byla to krásná mourka se zelenýma očima. Její srst měla krásný karamelový odstín. "Moment.. říkala jsi před táborem?" zarazil se. "Ano..co tak překvapeně?" zeptala se Máta pobaveně. Pryskyřník se zamyslel. Ale on přeci usnul na hranici, jakto,že se dostal do tábora,když ho tam nikdy z klanu nedonesl ?

ps. můj styl často přeskakuje :D

4 Rainpaw Rainpaw | 16. června 2013 v 14:45 | Reagovat

pps. začíná mě to bavit

5 Lea Lea | 16. června 2013 v 20:35 | Reagovat

:D sákra, jak mám pokračovat..?

Pryskyřík se zarazil. To nemůže..! A nebo může..? Pomyslil si a zamračil se.
"Copak..?" zeptala se Máta jemně.
"Ale.. nic." vyhrkl rychle a vstal.
"Nemůžeš ještě odejít." zarazila ho Máta.
"Půjdu. Počkej. Jenom.." rychle přestal mňoukat svou, když uviděl jak se k němu blíží Kopretinka. Kopretinka byla také válečník.(ce) Byla krásná - světle béžová srst měla na některých místech nádech do bíla. Když se na něj podívali její oči, vždy ho polila horkost - byli světle modré s pablesky do jantarova.
"Ahoj." řekla něžně a posadila se vedle něj. Pryskyřníkovi se ulevilo. Kopretinka mu rozuměla. Stejně mu něco nehrálo. Otočil se a podíval se do keře. Ano. Byl to on. Ostružiník. Jeho nepřítel v klanu.

Bože.. néééé! Doufám, že jsou válečníci, a kdyby ne, tak mě omluvte.. :-)

6 Rainpaw Rainpaw | 16. června 2013 v 21:43 | Reagovat

Neva když ten příběh dám na blog ? ;-)

7 Jiskra Jiskra | 17. června 2013 v 21:33 | Reagovat

[6]:Můžeš ale byla bys hodná, kdyby se zdrojem :-)

[5]: je to pěknej sukničkář že :-)
Líbí se mi jak se to vyvíjí jen tak dál :-D

8 Rainpaw Rainpaw | 19. června 2013 v 20:06 | Reagovat

[7]: jj je tam zdroj :)

ps. mě taky :D

9 Lea Lea | 21. června 2013 v 13:28 | Reagovat

achjo,vůbec nemám náladu na psaní...... .D

10 Jiskra Jiskra | 22. června 2013 v 10:04 | Reagovat

[9]: To přejde :-D Komu by se v tom vedru chtělo dělat....cokoliv :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama